Stále více lidí lze označit za osoby samostatně výdělečně činné čili za osoby, které nejsou zaměstnané a které pracují samy na sebe. Najdou se však mezi námi i jedinci, kteří jsou jen na jedné volné noze čili že jsou zaměstnaní, ale na vedlejší činnost jsou osobami samostatně výdělečnými. Pokud do této skupiny lidí patříte, možná si pokládáte otázku, jak je to s daněmi? Staráte se o ně sami nebo se můžete spolehnout na zaměstnavatele?
Vedlejší výdělečná činnost
Abychom však správně definovali vedlejší výdělečnou činnost – mluvíme o činnosti, kterou vykonávají lidé na mateřské dovolené, důchodci nebo ti, kteří pracují a mají to jako další zdroj příjmů. Na podnikání na vedlejší výdělečnou činnost má právo prakticky každý, jen je důležité to doložit na správě sociálního zabezpečení a také na zdravotní pojišťovně kvůli zálohám.
Do podávání daňového přiznání se však žádné otázky kolem vedlejší výdělečné činnosti nekladou. Ke zrození otazníků v hlavě dojde až ve chvíli, kdy začne plynout termín podání daňového přiznání. V tomto okamžiku dochází ke zmatkům.
Daňové přiznání je na vás
Není tomu tak dávno, co se uzákonilo, že zaměstnanec je povinen podávat daňové přiznání sám, pakliže má ještě jiný zdroj příjmů než ze zaměstnání. V případě podávání daňového přiznání se tedy vedlejší výdělečná činnost od té hlavní nijak neliší. Platí stejné termíny a stejné způsoby, jak je možné přiznání podat (lze ho poslat poštou, online s elektronickým podpisem, skrze datovou schránku nebo ho osobně doručit na příslušný finanční úřad).
Změny jsou pouze v přehledech
Kde je však jistá změna, tak v přehledech pro zdravotní a sociální pojišťovnu. V tomto případě to neřešíte, pakliže jste zároveň zaměstnanci. Povinnost vám končí tím, že odešlete daňové přiznání. Pokud nejste zaměstnanci a jste například maminkou na mateřské nebo seniory, zálohy na zdravotní a sociální si platíte, ale jsou daleko menší, než jaké jsou u hlavní výdělečné činnosti.
